logo

Kreativní abeceda #2: Kreativní klastr

Jak dosáhnout výraznějších a rychlejších změn ve svém oboru?
Jak snížit náklady a být úspěšnější v podnikání?
Odpovědí jsou 4 K: koncentrace, koordinace, kooperace, čili klastr.   


Do klastrů se organizují různé subjekty. Mohou jimi být výrobci, poskytovatelé služeb, akademická pracoviště, veřejné organizace, nevládní organizace, firmy, investoři… Smyslem takového spojenectví jsou úspory i vyšší potenciál pro inovace. Účelem klastru je totiž podporovat a povzbuzovat inovace prostřednictvím spolupráce mezi jeho členy, a to formou sdílení kapacit, infrastruktury, technologií, pracovního trhu, ale také cestou společného marketingu, výměny informací, poznatků a znalostí.

V kontextu kulturních a kreativních průmyslů (KKP) klastry vznikají zejména z důvodu posílení soudržnosti a výkonnosti kreativního sektoru, ale také kvůli zvýšení zisku zapojených subjektů. Většinou jsou klastry tvořeny malými a středními podniky podobného zaměření. V ČR jde v oblasti KKP zatím o poměrně vzácný jev – svůj klastr má Zlín (Zlínský kreativní klastr) a Praha (Pražské kreativní centrum) a typově blízko je také Kreativní zóna DEPO v Plzni. To se dá přičíst nedostatečné kapacitě, pro Čechy charakteristické nedůvěře, obavám z rivality a konkurence, ale nejvíce snad slabé osvětě v této oblasti.

Klastr jako motor lokálních ekonomik

Zároveň se jedná o nový pojem podstatný pro oblast politik měst a regionů, protože kreativní klastr jako významný nástroj pro rozvoj kreativní ekonomiky prokazatelně přispívá k ekonomickému a sociálnímu rozvoji měst. Silná vazba na lokalitu je pro klastry typická. V naprosté většině příkladů z celé Evropy je jejich provoz založen na úspěšné spolupráci podnikatelské a neziskové sféry se státem či (častěji) samosprávou. Kreativní klastr tedy typicky propojuje soukromé a veřejné aktivity. Jelikož se kreativní klastry vyznačují otevřeností a podnikavostí, přítomnost těch, jež sídlí na jednom místě, zároveň generuje přívětivé kreativní, kulturní prostředí. Důležitým efektem a důvodem proč se zakládají, je také oživování centra měst a alternativní nabídka obyvatelům města i jeho návštěvníkům.

V Olomouc v současné době působí klastry z jiných oblastí, např.: Český nanotechnologický klastr, klastr MedChemBio či Olomoucký klastr inovací (OK4Inovace). Nejblíže zmíněnému konceptu kreativního klastru má Vault 42, oborový coworkingový prostor, který si klade za cíl vytvářet hlubší vazby mezi svými členy. Klastry jsou ve většině případů (zatím v odvětvích mimo KKP) registrovány jako právní subjekty typu spolek, družstvo, nebo zájmové sdružení právnických osob.

Magistrát města Olomouce se v rámci svého Strategického plánu zavázal poskytnout subjektům působícím v oblasti KKP asistenci a podporu. Třeba se právě vznik olomouckého kreativního klastru stane prvním ze strategických nástrojů Olomouce pro kulturní a kreativní odvětví.

Magdaléna Petráková
Radek Palaščák
Kreativní Olomouc

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci je společným projektem Univerzity Palackého, statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje. Na mapování se podílí tým složený ze zástupců univerzity, města a kreativních odvětví.