logo

Kreativní abeceda #10: Neekonomické nástroje na podporu kultury

V těchto týdnech zasedá Kulturní komise Rady města Olomouce a projednává, který kulturní projekt si zaslouží podporu z městské pokladny a v jaké výši. V dotacích na kulturu se letos přerozdělí cca 14,5 mil Kč (vloni to bylo 11,3 mil.). Dotace jsou nejznámější nástroj podpory kultury. Existují však i další nástroje podpory kultury, kterými vedení města může přispívat k rozvoji kultury. Jsou to “neekonomické” nástroje.

Ty ale v Česku není zvykem využívat. V českém kontextu občas maximálně přední představitelé města propůjčí záštitu kulturním akcím. Co je ale také možné, je pomoci se zajištěním propagace projektu, bezplatné zajišťování informací, podpora vzdělávání pracovních sil a dobrovolníků působících v oblasti kultury, podpora koordinace či kooperace při plánování a realizaci kulturních aktivit, zajištění zvýhodněného pronájmu prostor a prostranství spadající pod městskou správu apod. Občas dokonce může stačit jen drobná rada, nebo užitečná zpětná vazba.

Naopak v evropských městech, které se profilují jako kulturní centra (jakými je Vídeň, Berlín, Helsinky, Amsterdam nebo Dublin) umí být při tvorbě takových “alternativních” nástrojů i velice nápadití a originální. Poměrně běžnou praxí v evropských mekkách kultury je také poskytování stipendií, vyhrazeného pracovního prostoru a rezidencí umělcům-jednotlivcům, uměleckým skupinám, organizacím i kreativním podnikatelům. Například v Berlíně může výtvarný umělec také získat podporu formou zprostředkování schůzky se zástupci berlínských muzeí soudobého umění. Kapelám jsou poskytovány zkušebny, které jsou za tímto účelem realizovány z veřejných peněz. Hudebníci mohou získat i pronájem profesionálního nahrávacího studia s možností volného užití nahraného materiálu. Vedle toho Berlín mladým umělcům poskytuje tvůrčí a pracovní místa za účelem jejich osobního profesního rozvoje a jejich udržení ve městě.

V Dublinu kromě toho, že může žadatel obdržet příspěvek na požadovaný účel, může být také vyzván ke spolupráci s jiným žadatelem. Takové případy mohou nastat, jsou-li činnost a účel žádosti jednoho žadatele identifikovatelné a vzájemně se doplňující s činností jiného. Rada města tímto krokem nejen finančně podporuje inovativní kulturní projekty, ale také nepřímo stimuluje mezioborovou spolupráci a podporuje kulturní diverzitu. Rada města Dublinu pravidelně vyhlašuje výzvu na pronájem prostor ve správě města na dobu určitou za účelem uměleckého, kulturního a tvůrčího využití, které jsou v souladu s kulturními strategiemi města. Cílem této výzvy je oživení veřejného prostoru prostřednictvím umělecké tvorby.

Ve Vídni nákup výtvarných uměleckých děl zajišťuje vytvoření komplexního přehledu o vídeňské umělecké scéně po roce 1945. Jedná se o odkupování uměleckých děl nebo souboru děl do veřejných sbírek města. Podpora a propagace začínajících umělců probíhá také formou poskytnutí pracovního ateliéru nebo uspořádání výstavy (včetně vytvoření katalogu k výstavě, propagace, organizace vernisáže atd.). Skrze program Cash for Culture město Vídeň realizuje podporu aktivit mladých umělců ve věku 13 – 23 let v max. výši 1000 EUR na projekt. Součástí podpory je pomoc odborného kouče, který supervizuje jejich umělecký záměr.

Pro město Olomouc může být pohled do praxe v zahraničí inspirativní. Ale nejen pro Olomouc. Dle veřejně dostupných informací totiž oficiálně nefinanční podporu kulturním aktivitám neposkytuje ani žádné další české město. Tedy při nejmenším ne transparentně.

Článek vznikl za laskavého odborného přispění Terezy Raabové z CultureMatters.cz a díky Rešerši grantových systémů v evropských městech, kterou vypracovala Barbora Holanová na základě dohody Odboru kultury a cestovního ruchu Magistrátu města Prahy a IPR (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) pro účely budoucí analýzy grantového systému. Studie je veřejně dostupná pod odkazem: http://kreativnipraha.eu/uploads/assets/ke-stazeni/Reserse_grantovych_systemu_v_evropskych_mestech.pdf

 

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci je společným projektem Univerzity Palackého, statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje. Na mapování se podílí tým složený ze zástupců univerzity, města a kreativních odvětví.