Kreativní Olomouc očima politických stran: Jiří Kubíček (SPD)

Bude se po komunálních volbách nové vedení olomoucké radnice věnovat více rozvoji kreativních odvětví? Jaký vliv má kulturní vyžití ve městě na kvalitu života a v čem se dá vylepšovat? Nejen na to jsme se zeptali politických subjektů kandidujících v blížících se komunálních volbách. 

4 otázky.
4 autentické odpovědi.
Dnes má slovo Jiří Kubíček, expertSPD pro oblast kultury a kreativních odvětví.

Jakou roli hraje podle Vás kulturní sektor a kreativní odvětví v souvislosti s kvalitou života ve městě?
Kulturní průmysl není jen oblast, která vyžaduje dotace, ale je to zprostředkovaná investice do rozvoje a zaměstnanosti ve službách, obchodu, dělnických profesí a dalších součástí kreativního průmyslu (design, grafický design, tisk) tj. oblastí, které kulturní průmysl využívá ke své činnosti. Kulturní a kreativní průmysl nepřináší jen ekonomické efekty, ale jeho jednotlivé součásti mají pozitivní vliv na celou společnost v oblastech kultury bydlení a pracovního prostředí (design a architektura), životního prostředí, prevence výchovy dětí a mládeže (alkoholismus, drogová závislost). Nejvýznamnější pro toto odvětví je v Olomouci podpora dvou základních součástí kulturního průmyslu a to příspěvkové organizace města Moravské divadlo a Moravská filharmonie s celkovou dotací v roce 2017 180 milionů Kč. (MFO 50 mil., divadlo 130 mil. Kč).

V rámci rozvoje kulturního průmyslu je tato podpora významná z důvodu zajištění přístupnosti představení a koncertů široké veřejnosti prostřednictvím nekomerčního vstupného (přepočet dotace na 1 vstupenku je přibližně 900 – 1100 Kč dle typu představení a koncertu) a zajištění zpřístupnění zdarma pro seniory. Podpora pořádání mimořádných nezpoplatněných kulturních akcí na Horním náměstí případně i v dalších atraktivních exteriérech města (Smetanovy sady, Korunní pevnůstka, vhodné exteriéry v okrajových částech města) tzv. open air představení Moravského divadla a Moravské filharmonie z důvodu prezentace činnosti obou institucí pro všechny občany města Olomouce. Tyto open air akce mají více pozitivních efektů, jednak prezentace činnosti obou institucí na veřejnosti podle hesla „všichni se ptají, za co jim město z našich daní platí“, zpřístupnění špičkové kultury široké veřejnosti a také podpora turistického ruchu.

V čem vidíte největší potenciál rozvoje kulturního sektoru a kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci?
Bylo by to na obsáhlou odpověď, a proto se pokusím stručně vystihnout hlavní oblasti. Statutární město Olomouc jako zřizovatel musí jednat s krajem a státem (respektive politické reprezentace měst a krajů by měly jednat se státem) o systémovém řešení této situace, kdy stát rozhoduje o navýšení, města to platí a kraje v podstatě přihlíží. Myslím takové řešení „tři mouchy jednou ranou“ spočívající ve spolufinancování mezi státem, krajem a městem, důslednou kontrolou vynaložených prostředků pro udržitelný rozvoj zmíněných organizací, ale také dalších příspěvkových organizací a konečně k zajištění volných zdrojů pro účelové granty do menších kulturních akcí.

Vyšší objem finančních prostředků pak napomůže realizovat další projekty nejen v centru města, ale především na velkých sídlištích a v okrajových částech Olomouce. Dalo by se říci, že novým trendem v kulturním průmyslu v Olomouci by mělo být oživení okrajových částí a velkých sídlišť.

Důležitá je rovněž podpora podobná té sportovní a to spolkové činnosti a kulturních tradic města. Vždyť je to světově proslulý Antonín Dvořák, který stál v čele jako čestný předseda jednoho z nejvýznamnějších hudebně pěveckých spolků na našem území, hudebně pěveckého spolku Žerotín, na jehož činnost po válce navázala v červnu 1945 vznikající Moravská filharmonie.

Důležitou součástí podpory kulturního průmyslu jsou významné festivaly, např. Dvořákova Olomouc, Mezinárodní varhanní festival, Divadelní Flora, Academia film Olomouc, Svátky písní, Barokní slavnosti, Podzimní festival duchovní hudby a další a tzv. malé (alternativní ) divadelní scény např. Divadlo na cucky nebo Divadlo Tramtárie.

Malá kultura není malá významem, ale malá rozpočtem tedy náklady na svou činnost, ale tedy i příjmy. Nikdy nebude kulturou pro širokou veřejnost, ale naopak bude alternativou, která se neuzavírá ani před širokou veřejností. Je nutné říci, že i alternativní kultura má další efekty působící pozitivně v oblasti služeb, které ke své činnosti využívá, a na které působí.  Výhodou malých alternativních scén je pak jejich velká mobilita, což je oproti velkým divadelním scénám jejich velká výhoda. Představení malých scén je nenáročné na kulisy, na technické zajištění, přepravu, celkové náklady. Zjednodušeně lze říci, že si ji může dovolit pozvat každý pořadatel.

Jaké si myslíte, že budete mít v roli komunálního politika nástroje k tomu, abyste tento potenciál mohl/i rozvíjet.
Důležitým nástrojem města pro využití potenciálu kulturního průmyslu je kulturní komise jako odborný poradní orgán města. Jednoduché heslo pro personální obsazení komise by pak mělo být “odbornost nade vše“. Jen takové personální obsazení zaručí Radě města kvalitní a odborné podklady k jednání, na jejichž základě se pak mohou adekvátně rozhodovat.

Jeden z prvních úkolů nově sestavené kulturní komise by mělo být odborně posoudit a sestavit seznam renomovaných festivalů k přímé podpoře nebo připravit podmínky pro vypsání víceletého grantu, který zohlední rozsah festivalu, rozpočet, umělecké a společenské renomé festivalu, dobu trvání, návštěvnost.

Senioři v Olomouci patří mezi významné abonenty MFO a MDO. Abychom zajistili pro seniory abonmá a vstupné zdarma, je potřeba vyřešit nesystémové financování kulturních institucí a dále pak najít rezervy ve financování městských kulturních organizací.

Město musí významně, ať už formou vypsaných grantů nebo kooperací s příspěvkovými organizacemi, podporovat kulturu pro děti a mládež (koncerty a představení pro školy MFO a MDO, pořady alternativních malých scén, nedělní matiné pro děti a rodiče a další formy dětských pořadů poptávaných prostřednictví grantových řízení).

Okresní knihovna spadla městu do klína v roce 2003, kdy se stalo jeho zřizovatelem. Právě v dnešní době elektronických médií má kontakt s opravdovou knihou velký význam především pro děti a mládež.

Kdo je vaším kandidátem na post radní/ho pro kulturu a jaké jsou její/jeho předpoklady?

Zřejmě by jím byl Mgr. Jiří Kubíček, vysokoškolský pedagog, který se kulturního dění léta aktivně účastní, měl úzké spojení zejména s Moravskou filharmonií a byl v posledních letech i jejím sponzorem v úrovni cca 230.000 Kč od roku 2011. A zkuste se při besedách zeptat jednotlivých kandidátů, kdo a jak přispěl ze svého do kulturního dění v našem městě za poslední roky. Odpovědi budou jistě zajímavé a výmluvné…