logo

Kreativní Olomouc očima lídrů politických stran: Aleš Jakubec (TOP 09 a nezávislí)

Bude se po komunálních volbách nové vedení olomoucké radnice věnovat více rozvoji kreativních odvětví? Jaký vliv má kulturní vyžití ve městě na kvalitu života a v čem se dá vylepšovat? Nejen na to jsme se zeptali lídrů politických subjektů kandidujících v blížících se komunálních volbách. 

4 otázky.
4 autentické odpovědi.
Dnes má slovo Aleš Jakubec, lídr kandidátky TOP 09 a nezávislí.

Jakou roli hraje podle Vás kulturní sektor a kreativní odvětví v souvislosti s kvalitou života ve městě?

Jedním slovem? Nepostradatelnou. Kvalita kulturní nabídky a bohaté spektrum kulturního využití je bezesporu jedním z určujících aspektů kvality života obyvatel města a jejich životního stylu. Kulturní nabídka obecně nabývá na významu jako tzv. měkký faktor rozvoje, který přitahuje obyvatele, turisty a investory, přičemž přispívá ke zlepšení image města a může být příležitostí a jedním z faktorů a východisek dalšího územního rozvoje. Kulturní a kreativní odvětví často přispívají ke zmírnění lokálních hospodářských potíží, neboť napomáhají vzniku nových ekonomických činností, podílejí se na vyšší hospodářské diverzifikaci, vytvářejí nová a udržitelná pracovní místa a zvyšují atraktivitu území. Vyjma ekonomických přínosů má tento sektor také svůj společenský a sociální význam. V neposlední řadě jsou kreativní činnosti stejně jako pestrá a autentická kulturní nabídka důležitým aspektem, který zamezuje odlivu obyvatel z města a umožňuje celé řadě lidí vlastní seberealizaci a uplatnění.

V čem vidíte největší potenciál rozvoje kulturního sektoru a kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci

Největší potenciál vidím v samotné existenci a aktivitě jednotlivých subjektů spadajících do odvětví kreativních a kulturních průmyslů. Často se jedná o odvětví, která neexistují izolovaně, ale vzájemně se doplňují, prolínají a navazují na sebe. Existuje zde ohromný potenciál jejich spolupráce, stejně jako spolupráce s veřejnoprávními subjekty vč. školských zařízení – univerzit, vysokých či středních škol. V tomto kontextu je určitě nezbytné se zaměřit na sladění systému vzdělávání a praxe, které ne vždy jsou provázány dle aktuálních potřeb. Díky mapování kulturního a kreativního průmyslu na Olomoucku víme, že zde aktivně působí více než 1200 subjektů (zaměstnávajících přes 5000 zaměstnanců) s celkovým ročním obratem necelých 5 mld. Kč, což je ohromná ekonomická síla. A stále zde existuje nemalý potenciál pro jejich další růst a vytváření nových pracovních míst. Toto mapování, které nám mj. napomohlo zjistit nejvýznamnější kulturně-kreativní odvětví na Olomoucku a zejména pochopit potřeby jednotlivých odvětví, vnímám jako významný odrazový můstek do dalších fází jejich podpory ve městě.

Jaké si myslíte, že budete mít v roli komunálního politika nástroje k tomu, abyste tento potenciál mohl/i rozvíjet.

Z mapování KKP na Olomoucku víme, že subjekty napříč jednotlivými odvětvími postrádají v Olomouci prostor pro tvorbu, setkávání, navazování kontaktů, výměnu zkušeností či spolupráci. Město Olomouc by mohlo v rámci svého vlastního majetku vytipovat vhodné prostory/lokality pro umístění nového kreativního centra (stejně jako již mají v Praze, Plzni či Zlíně) a nabízet je potenciálním zájemcům za symbolické nájemné. V případě politické shody se toto centrum může stát jedním ze strategických/vlajkových projektů města v dalším období.

Dalším problémem je nedostatek lidských zdrojů v některých odvětví KKP a současný vzdělávací systém, kdy profilace a odbornost absolventů opouštějících školy v našem regionu často neodpovídá potřebám subjektů působících v kreativních odvětvích. Statutární město Olomouc je zřizovatelem základních škol. Aktivity města se tak mohou zaměřit na podporu rozvoje kompetencí žáků a studentů k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, a to např. zakomponováním modulu KKP do kariérového a profesního poradenství ve školách, podporou spolupráce ZŠ a SŠ s podniky a profesionálními kreativci, realizací soutěží pro žáky, podporou neformálního vzdělávání atd. Tyto aktivity máme přímo takto uvedené v novém Strategickém plánu rozvoje města Olomouce na období 2018–2023 a já jsem nesmírně rád, že se nám podařilo podporu kulturně kreativních průmyslů do tohoto materiálu prosadit.

Jedním z nástrojů podpory kreativních subjektů mohou být také např. kreativní vouchery, které jsou již realizovány v Brně. Spolupráce mezi kreativci a městem Olomoucí může probíhat i v rovině čerpání finančních prostředků z krajských, národních či evropských zdrojů. Samozřejmě veškeré tyto aktivity nelze realizovat bez široké politické podpory napříč jednotlivými politickými kluby zastoupenými v ZMO.

Byl bych velmi rád, kdyby se podařilo v Olomouci vytvořit ať už formální, či neformální nezávislou pracovní skupinu, jejímiž členy by byli i zástupci statutárního města Olomouce, a která by nastartovala hlubší spolupráci subjektů z neziskového, veřejného i podnikatelského sektoru v oblasti kreativních a kulturních průmyslů. V rámci této spolupráce se např. dají uspořádat různá školení, konference nebo workshopy, které usnadní jejím účastníkům vzájemnou výměnu informací, znalostí a nápadů a můžou případně do budoucna přispět k jejich další spolupráci či jim pomoci navázat nové obchodní příležitosti.

Osobně vidím budoucnost i ve spolupráci mezi moravskými městy – Brnem, Zlínem, Olomoucí či Uherským Hradištěm, které mají zmapovány potřeby jednotlivých odvětví kulturně kreativních průmyslů a navzájem se tak mohou podpořit a sdílet své zkušenosti.

Kdo je vaším kandidátem na post radní/ho pro kulturu a jaké jsou její/jeho předpoklady?

Garantem našeho programu v oblasti kultury je Jiří Hrabal, který vyučuje teorii literatury a literární estetiku na Filozofické fakultě UP v Olomouci. Jako šéfredaktor 16 let řídil odbornou veřejností uznávanou literárně-filozofickou revue Aluze, spolupracoval s několika nakladatelstvími, a to jak olomouckými, tak i zahraničními, pro která jako editor či redaktor připravil k vydání řadu knih. Pro chorvatské nakladatelství Profil International dokonce řídil spolu s Romanem Simićem celou edici „Současné české prózy“, v níž byla vydána významná díla současné českých autorů, např. Patrika Ouředníka, Michala Ajvaze, Miloše Urbana, Jiřího Kratochvila ad. Posledních osm let pořádá každoročně na UP velké mezinárodní sympozium Umění a kultury střední Evropy, kterého se každoročně účastní na tři desítky badatelů nejen ze zemí středoevropského regionu. Jako překladatel, redaktor i badatel má zkušenosti s řešením projektů v oblasti kultury. Je členem komise Ministerstva kultury pro udílení ceny Premia Bohemica, která se uděluje zahraničním bohemistům za šíření povědomí o české kultuře a společnosti. Myslím si, že jeho zkušenosti v oblasti kultury jsou opravdu bohaté. Nakonec pokud vím, v menší míře se zapojil i do mapování KPP.

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci je společným projektem Univerzity Palackého, statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje. Na mapování se podílí tým složený ze zástupců univerzity, města a kreativních odvětví.