logo

Kreativní abeceda #13: Město a demokracie

Na konci března v Olomouci zahájila slovenská urbanistka a krajinná architektka Milota Sidorová svou prezentaci v rámci TEDxOlomouc slovy: “Města jsou odedávna pilířem demokracie” (celou prezentaci si můžete pustit online zde. Dle nejrůznějších indicií a poznatků odborníků se skutečně v mnoha ohledech navracíme k „lokálnímu“. Snaha občanů účastnit se rozhodování na lokální úrovni a zavádění nejrůznějších nástrojů, které jim to umožňují, dokládají rostoucí význam měst co do stavu demokracie. Podle některých odborníků se dokonce města stávají centrem politického života, stávají se novými „státy“. Města sílí, o čemž jasně vypovídá celosvětový trend masivní urbanizace: v roce 1950 ve městech žilo jen 30% světové populace, v roce 2014 to bylo 54% a podle OSN by do roku 2050 mělo ve městech žít až 66% lidí.

Každé město je nositelem unikátního a výlučného étosu, ke kterému se vztahujeme. Zároveň si však jsme vědomi širšího – globálního – kontextu. Od toho se odvíjí nový koncept ”glokalismus”, který vychází z oblíbeného „mysli globálně – jednej lokálně“. Glokalismus tak můžeme chápat jako alternativu ke globalizaci, která byla mimo jiné příslibem diverzity, zatímco rozprostřela po celém světě stejnost a unifikaci. Charles Landry, významná autorita v oboru plánování a managementu měst, například tvrdí, že s proměnou světa (např. technologickou propojeností, zkracováním vzdáleností, svobodou pohybu, ústupem důležitosti národních států etc.) dochází ke stále silnějšímu posilování významu měst ve smyslu míst ukotvení lidské identity. Města, do kterého jsme jako jeho občané „zakořeněni“, nám umožňují někam patřit, když je vše kolem v pohybu a proměnlivé. Jiní myslitelé ve městech vidí potenciál “laboratoří”, kde můžeme nacházet řešení některých výzev, které dnešní doba přináší.

Město nám mimo jiné slouží jako prostor pro uplatnění svých práv. Je to prostor, do kterého můžeme aktivně vstupovat, který můžeme přetvářet a v neposlední řadě cítit, že máme moc ovlivňovat jeho budoucnost. To souvisí s ideou „práva na město“, na kterou se odvolává celé společenské hnutí (Right to the city), jak jej v roce 1968 poprvé formuloval francouzský filosof Henri Lefebvre. Tento nárok lze obecně charakterizovat jako kolektivní právo obyvatel měst ovlivňovat rozhodovací procesy týkající se faktorů, které formují jejich životy ve městech. Podle Sidorové je pro demokracii extrémně zásadní vědomí lidí, že mohou ovlivňovat věci veřejné.

Je fascinující, jakými různými způsoby můžeme “město” chápat a teoreticky pojímat. V dalších dílech Kreativní abecedy se vám některé přístupy pokusíme přiblížit.

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci je společným projektem Univerzity Palackého, statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje. Na mapování se podílí tým složený ze zástupců univerzity, města a kreativních odvětví.