Kreativní Olomouc očima lídrů politických stran: Tomáš Pejpek (ProOlomouc)

Bude se po komunálních volbách nové vedení olomoucké radnice věnovat více rozvoji kreativních odvětví? Jaký vliv má kulturní vyžití ve městě na kvalitu života a v čem se dá vylepšovat? Nejen na to jsme se zeptali lídrů politických subjektů kandidujících v blížících se komunálních volbách. 

4 otázky. 
4 autentické odpovědi.
Dnes má slovo Tomáš Pejpek, lídr kandidátky politického hnutí ProOlomouc.

Jakou roli hraje podle Vás kulturní sektor a kreativní odvětví v souvislosti s kvalitou života ve městě?

Olomouc patří k městům, které silně investují do kultury z městského rozpočtu. Žije zde množství kreativních lidí a přítomen je také další velký podporovatel a iniciátor – Univerzita Palackého. Kultuře se v Olomouci daří a kulturní nabídka přispívá k atraktivitě Olomouce.

V čem vidíte největší potenciál rozvoje kulturního sektoru a kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci?

Potenciál rozvoje kulturního sektoru i kreativních průmyslů vyplývá ze silné pozice, kterou již v současnosti v Olomouci mají – dostatek lidských zdrojů, možnosti finacování, i z celkové profilace města jako kulturního centra. Existuje zde i mnoho příležitostí klást si vyšší cíle v umělecké tvorbě, muzejní a galerijní činnosti apod. Není důvod, proč by se tak mohutně financovaný kulturní sektor nemohl měřit v rámci České republiky i Střední Evropy, alespoň v některých sektorech, trvale s těmi nejlepšími.  Co se týká kreativních průmyslů, i u nich existuje velký potenciál dalšího rozvoje. Jeho zdroje ovšem leží víc v oblasti soukromého podnikání než veřejných politik, ačkoliv i tady může radnice hrát iniciační roli a poskytovat příležitosti. 

Jaké si myslíte, že budete mít v roli komunálního politika nástroje k tomu, abyste tento potenciál mohl/i rozvíjet.

Hlavním nástrojem, který olomoucká radnice postrádá, by měla být koncepce podpory kultury, která by definovala priority a nástroje kulturní politiky. Od takové koncepce se pak odvíjí financování kultury prostřednictvím rozpočtu města, grantového systému i směřování investic. Obdobně by měla proběhnout diskuze o koncepci rozvoje a podpory kreativních průmyslů a měly by být definovány nástroje, jakými jim může město pomoci. Příležitosti vytváří radnice již dnes v oblasti veřejných zakázek (PR, IT, urbanismus a architektura apod.), následovat mohou cílené intervence na podporu startupů apod. Důležitá je i zastřešující role, kterou město může vytyčit v rámci kulturní politiky a která vytvoří stabilní prostředí pro rozvoj kultury a kreativních průmyslů.

Kdo je vaším kandidátem na post radní/ho pro kulturu a jaké jsou její/jeho předpoklady?

Oblasti kultury jsme se v tomto volebním období intenzivně věnovali. Podpořili jsme výměnu na postu šéfa Moravské filharmonie a přispěli k výběru nového ředitele. Zabývali jsme se nápravou nedostatků v Moravském divadle z pohledu zřizovatele. Opakovaně jsme kritizovali na jednáních zastupitelstva, že město nemá koncepci podpory kultury a z toho vyplývající nekoncepčnost v grantovém systému i v proporci toků peněz na živou kulturu a příspěvkové organizace. ProOlomouc aspiruje na řízení agend jako jsou rozvoj města, investice, doprava, životní prostředí a sociální věci. Nenominovali jsme proto kandidáta na post radního pro kulturu. V první desítce kandidátů ProOlomouc jsou přesto kandidáti připravení zastávat post náměstka pro kulturu s politickými zkušenostmi i odborností z oblastí architektura (Tomáš Pejpek, Pavel Grasse, Martin Lubič a další), hudba (Pavel Grasse, Vojtěch Pospíšil) a výtvarné umění (Martin Lubič).