Anketa "Volí Olomoucký kraj kulturu?": ODS

Kandidující strana: ODS

Respondent: Dalibor Horák

1.   Kdo je vaším kandidátem na post radní/ho pro kulturu a jaké jsou její/jeho předpoklady?

Občanská demokratická strana v Olomouckém kraji nemá v rámci kandidátky pro volby do Zastupitelstva Olomouckého kraje přímo určeného kandidáta na pozici radního pro kulturu. To však neznamená, že by řada kandidátů z této kandidátky neměla v oblasti kultury rozsáhlé zkušenosti. Mimo mě se oblasti kultury významně věnuje například kolegyně Milada Sokolová, náměstkyně primátora města Prostějova, která kandiduje na pátém místě. Tuto oblast má na magistrátu ve své agendě. I řada dalších kandidátů je v oblasti kultury velmi aktivních. Jsou členy různých souborů, aktivní hudebníky, nebo mají za sebou publikační aktivity. Zde mohu jmenovat například starosty Martu Husičkovou z Náměště na Hané, Lubomíra Žmolíka z Lipové-lázní, Jiřího Vogela ze Štítů, Marka Pazderu z Velké Bystřice a Radka Vincoura z Uničova, dále exstarostu a ředitele základní školy z Tovačova Leona Bouchala, zástupce vedoucího Odboru kultury Městského úřadu v Uničově Jiřího Urbáška, nebo pedagogy a aktivní hudebníky Lýdii Špánikovou z Nového Malína, Stanislava Žaluda z Přerova a Martinu Horňákovou z Dlouhé Loučky.

Co se týče mé osoby, v oblasti kultury se pohybuji od mládí. Už v dětství jsem byl členem národopisného souboru Ječmínek Uničov pod vedením zasloužilé etnografky a folkloristky Evženie Dubové. S tímto souborem jsme se pravidelně účastnili dětského folklórního festivalu Pod hanáckým sluncem, který se do počátku 90. let konával v Uničově. Oblasti folklóru jsem se věnoval i později jako člen Cimbálové muziky Rosa Uničov, kde jsem hrával na kontrabas a se kterou jsme, mimo jiné, doprovázeli zmiňovaný folklórní soubor, pořizovali nahrávky pro Český rozhlas Olomouc aj. Dále jsme několik let spolupracovali také s národopisnými soubory ve Velké Bystřici, které tehdy vedla známá olomoucká spisovatelka a folkloristka Helena Lysická. S těmito soubory jsme se účastnili také festivalů ve Strážnici. Kontakty z této doby si udržuji dodnes a v oblasti folklóru a folkloristiky se velmi dobře orientuji.

Mimo folklórní hudby jsem aktivně působil v několika dalších hudebních uskupeních, a to od undergroundu v polovině 80. let až po taneční žánr, také v této oblasti mám dodnes řadu osobních kontaktů napříč krajem. Orientuji se rovněž v oblasti vážné hudby, z mého města Uničova se po celé střední Moravě rozšířily díky osobnosti hudebního pedagoga Jana Morávka aktivity Kruhů přátel hudby. Díky nim se s interpretačním uměním nejlepších hudebníků mohli seznámit posluchači i v těch nejmenších obcích. Mé město je dlouhá léta také republikovým centrem dětského sborového zpívání a místem pořádání Uničovských dětských sborových dnů, jichž se účastní stovky zpěváků z celé republiky. Řadu přátel a kontaktů mám i v olomouckých profesionálních souborech, jak v Moravském divadle, tak v Moravské filharmonii.

Mé vzdělání má velmi blízko ke kultuře, vystudoval jsem obory archivnictví a historie včetně pedagogické způsobilosti na olomoucké univerzitě a pravidelně se pohybuji v okruhu přátel – pracovníků archivů, muzeí a knihoven v celém kraji, i v této problematice se dobře orientuji. V době mého působení ve funkcích místostarosty a starosty města Uničova v letech 2002 – 2016 jsem se této oblasti věnoval velmi intenzivně. V Uničově tehdy vznikl soubor několika muzejních expozic, a to expozice dějin města v městské zbrojnici u Vodní branky, Vesnické muzeum v místní části Střelice, expozice s církevní tematikou v objektu bývalého kláštera minoritů, expozice pravěku v půdních prostorách radnice, Muzeum vězeňství v bývalé městské šatlavě a Muzeum baroka v hospodářské budově fary, zaměřené na význačné místní barokní umělce. Při posledně jmenovaném projektu jsme spolupracovali s tehdejším ředitelem olomouckého Muzea umění prof. Pavlem Zatloukalem.

Mimo uvedených aktivit jsem v té době inicioval zahájení pravidelné ediční činnosti města, z níž doposud vzešlo několik odbornou i laickou veřejností oceňovaných publikací děl na velmi vysoké obsahové i výtvarné úrovni.  Na nejvýznamnějším projektu, nové vědecké syntéze dějin města s názvem „Uničov – historie moravského města“ pracovala pět let řada špičkových historiků. Tato publikace získala Cenu kultury Olomouckého kraje v oblasti literatury a Cenu rektora Palackého univerzity v Olomouci. Tato naše aktivita zároveň podnítila řadu edičních projektů okolních měst a dalších subjektů.

Seznámil jsem se i s oblastí filmového umění, a to na profesionální i amatérské úrovni. S jednou ze svých hudebních formací jsem si jako naturščik zahrál sám sebe v celovečerní prvotině režiséra Bohdana Slámy Divoké včely. Tento film získal řadu ocenění na národní i mezinárodní úrovni včetně nominace České filmové akademie na Oskara. S jeho autorem nás dodnes pojí přátelství a spolupráce. Aktuálně spolu připravujeme předpremiéru jeho novinky Krajina ve stínu v uničovském kině. S amatérským filmem se potkávám dlouhá léta. V mém městě Uničově, ve kterém víc jak čtvrt století působím jako komunální politik, se letos bude konat již 46. ročník soutěže mladých filmařů Mladá kamera. Za dlouhá léta jsem měl možnost se dokonale seznámit s organizací soutěže a poznal jsem zde také řadu významných filmových tvůrců.

Všechny uvedené skutečnosti může potvrdit můj přítel a spolupracovník profesor Jindřich Štreit, se kterým se dlouhá léta potkáváme při mnoha realizaci projektů na obou stranách a který je mým podporovatelem pro nadcházející krajské volby.

2.   V čem vidíte největší potenciál rozvoje kulturního sektoru a kulturních a kreativních průmyslů v Olomouckém kraji?

Největší potenciál v této oblasti přikládám realizaci projektů s celorepublikovým nebo i nadnárodním přesahem. Zde se jedná především o projekt Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). O tomto projektu jsem dlouhodobě informován prostřednictvím vedoucích představitelů Muzea umění Olomouc, ať už se jedná o již zmiňovaného profesora Pavla Zatloukala, Michala Soukupa nebo současného ředitele Ondřeje Zatloukala. K tomuto účelu podporuji stavbu nové muzejní budovy podle návrhu architekta Jana Šépky. Dalším z projektů s velkým potenciálem je také připravovaná adaptace objektů v areálu národní kulturní památky Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava. Tyto velké projekty mohou výrazně zvýšit prestiž olomoucké aglomerace a ve spojení s dalšími drobnějšími projekty měst a obcí nebo dalších subjektů mohou výrazně přispět k žádoucímu rozvoji celého Olomouckého kraje včetně zlepšení ekonomických ukazatelů.

3.   Jaké si myslíte, že budete mít ve funkci krajského politika nástroje k tomu, abyste tento potenciál mohl/i rozvíjet?

Aktivní krajský politik může výrazně ovlivňovat činnost kraje ve všech oblastech. Z této pozice je možné se zabývat podporou prostřednictvím zavedených nebo nových dotačních programů v oblastech kultury, památkové péče, cestovního ruchu a zahraničních vtahů nebo podpory místních produktů. Vyhlašovaných titulů je a může být celá řada a mohou být na základě podnětů z praxe aktualizovány a modifikovány. Aktivity a aktivisté mohou být prostřednictvím kraje a jeho představitelů motivováni také prostřednictvím krajských soutěží nebo anket. Z pozice představitele kraje je možné se zabývat nastavením podpory vlastních příspěvkových organizací (Vědecká knihovna, základní umělecké školy, muzea) a také podpory jiných subjektů (divadla, Moravská filharmonie aj.)