Anketa "Volí Olomoucký kraj kulturu?": ANO

Kandidující strana: ANO

Respondent: Petr Vrána

1. Kdo je vaším kandidátem na post radní/ho pro kulturu a jaké jsou její/jeho předpoklady?

Máme několik kompetentních kandidátů, kteří jsou schopni zastávat funkci radního pro kulturu. Ve chvíli, kdy neznáme počet kandidátů, kteří se dostanou do Zastupitelstva Olomouckého kraje, je spekulace zveřejňovat konkrétní jména.

2. V čem vidíte největší potenciál rozvoje kulturního sektoru a kulturních a kreativních průmyslů v Olomouckém kraji?

Kulturní a kreativní průmysly jsou tématem, které v poslední době v kulturní obci silně rezonuje, nicméně debata o tomto tématu z mého pohledu postrádá konkrétní metodické výstupy týkající se nástrojů systematické podpory tohoto odvětví. Velký kus práce v této oblasti odvedlo na celorepublikové bázi Ministerstvo kultury (memorandum o spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu), v olomouckém regionu pak Univerzita Palackého v Olomouci (mapování KKP na Olomoucku) – konkrétní metodické výstupy implementace získaných dat a informací však jejich iniciativy prozatím nepřinesly. Přitom není žádným tajemstvím, že kultura ve spojení s cestovním ruchem, popř. KKP, se stále výraznější měrou podílejí na ekonomickém výkonu země, popř. Olomouckého kraje. Olomoucký kraj debatu kolem KKP dlouhodobě pozorně sleduje a podporuje. Zájemci z oblastí KKP se mohou se svými projekty obracet na Inovační centrum Olomouckého kraje, popř. mohou žádat o finanční podporu v dotačních programech Olomouckého kraje či žádat pro své aktivity záštitu hejtmana Olomouckého kraje a jeho náměstků. Aby se potenciál KKP mohl (nejen) v Olomouckém kraji plně rozvinout, bude třeba zdolat několik překážek. Za prvé potřebujeme důsledný mapping potenciálu KKP v Olomouckém kraji. To se neobejde bez spolupráce s dalšími zainteresovanými partnery – zejména se statutárním městem Olomouc a Univerzitou Palackého v Olomouci. Dalším předpokladem je legislativní vymezení KKP – jeho neexistence z mého pohledu státu a samosprávám ztěžuje jejich systematickou podporu. A konečně, za směrodatný počin pro rozvoj KKP považuji vznik celorepublikové agentury pro KKP pod patronací státu, která by celou problematiku KKP řešila komplexně, a která by podle mého názoru měla představovat komunikační platformu pro sektor KKP, kde se jednotliví aktéři budou setkávat, komunikovat a rozvíjet vzájemnou spolupráci – tuto úlohu nemohou plnit úředníci státní správy a samospráv. KKP totiž v současnosti nemají organizaci, která by tuto problematiku řešila komplexně, prosazovala ji na všech úrovních a zajišťovala by efektivní komunikaci mezi veřejným a soukromým sektorem. Přitom stále platí, že iniciativa k propojování veřejné a soukromé sféry v oblasti KKP by měla být nesena zejména těmi subjekty, pro které představuje potenciál vlastního rozvoje.

Olomoucký kraj má pro všechny kreativce otevřené dveře, nelze však očekávat, že bude tuto oblast rozvoje nějakým způsobem centrálně řídit „shora“, ty nejlepší iniciativy se podle mých zkušeností rodí ze „zdola“ – vznikem celorepublikové agentury by vznikl komunikační prostor, kde by kreativci mohli své aktivity nabízet, propagovat, rozvíjet a uplatňovat na trhu. Největším potenciálem pro rozvoj KKP v Olomouckém kraji jsou tedy subjekty, které v kultuře dlouhodobě působí, a to navzdory řadě nepříznivých podmínek – za to jim patří můj dík. S mnohými se osobně znám a spolupráce s nimi mě těší a obohacuje.  

3. Jaké si myslíte, že budete mít ve funkci krajského politika nástroje k tomu, abyste tento potenciál mohl/i rozvíjet?

Olomoucký kraj může kulturu v kraji rozvíjet dvěma základními způsoby. Za prvé, přímou formou prostřednictvím příspěvkových organizací zřizovaných Olomouckým krajem v oblasti kultury – těch Olomoucký kraj zřizuje celkem 7, jsou to: Vědecká knihovna v Olomouci, Archeologické centrum Olomouc, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Muzeum Komenského v Přerově, Muzeum a galerie v Prostějově, Vlastivědné muzeum v Šumperku a Vlastivědné muzeum Jesenicka. Na jejich provoz Olomoucký kraj v roce 2020 dosud vydal přes 200 mil. Kč, což je bezesporu úctyhodná částka, avšak pro další rozvoj těchto organizací považuji za důležité tento objem finančních prostředků navýšit. Spolupráce s kulturními příspěvkovými organizacemi je na vysoké úrovni a povedla se řada výjimečných výstav a projektů, které měly celorepublikový ohlas, nicméně stojí před námi řada výzev, které budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj těchto organizací (za všechny jmenujme např. problematiku digitalizace). Za druhé, nepřímou formou pak prostřednictvím dotačních programů Olomouckého kraje v oblasti kultury, přičemž v roce 2020 Olomoucký kraj podpořil z dotací cca 450 projektů v celkové výši téměř 100 mil. Kč. Olomoucký kraj rovněž přispívá na celoroční provoz páteřních kulturních institucí jako je Muzeum umění Olomouc (v roce 2020 činí příspěvek Olomouckého kraje 27 285 000 Kč), Moravské divadlo Olomouc (v roce 2020 činí příspěvek Olomouckého kraje 3 600 000 Kč) a Moravská filharmonie Olomouc (v roce 2020 činí příspěvek Olomouckého kraje 3 990 000 Kč) – otázka zajištění jejich stabilního financování v budoucnu je pro mě jednou z mnoha záležitostí, kterou se momentálně zabývám. Neméně důležitá je rovněž možnost Olomouckého kraje ovlivňovat legislativní návrhy Ministerstva kultury prostřednictvím Asociace krajů. Za nejdůležitější nástroj však považuji přímou komunikaci s představiteli jednotlivých kulturních organizací v regionu, jejichž potřeby a připomínky mohu promítnout do krajských politik a aktuálně také uplatnit v rámci přípravy nové koncepce rozvoje kultury Olomouckého kraje pro příští volební období.