Kreativní abeceda #11: Kulturní parlament

Napsal rostanetek dne 8 března, 2019.

V sedmém dílu Kreativní abecedy jsme se zabývali Kulturní koncepcí.

Tentokrát si povíme, co to znamená Kulturní parlament. Ten bývá nejčastěji sestavován právě za účelem tvorby kulturní koncepce, protože poskytuje prostor a příležitost pro všechny, kteří mají ve městě co dočinění s kulturou a rádi by se podíleli na směřování kultury ve městě. Jedná se o tzv. participativní tvorbu kulturní koncepce.

Kulturní parlament je platformou pro setkávání zástupců kulturních a kreativních odvětví daného města, odborné veřejnosti, zainteresovaných úředníků města a politické reprezentace, příjemců kulturních služeb a v případě Olomouce nelze pominout také zástupce klíčového aktéra – univerzity. Kulturní parlament je prostorem pro vzájemné informování, diskuzi, koordinaci, strategické plánování či formulaci návrhů kulturní politiky města.

Vedlejších efektů, které může takový prostor pro diskuzi mít, je nespočet. Patří k nim zjištění skutečných potřeb kulturní veřejnosti, propojování a síťování, zrod synergií a inspirací, budování konsenzu a vzbuzení zájmu aktérů na naplňování strategie.

Pro příklad dobré praxe nemusíme chodit daleko. Odbor kultury Magistrátu města Brna využíval Brněnský kulturní parlament pro komunikaci s veřejností. Od roku 2016 proběhlo sedm setkání, vznikl jednoduchý web s cílem informovat zájemce o parlamentu samotném a probíhajícím procesu strategického plánování, zveřejňovat zápisy a další výstupy, které na setkáních parlamentu vznikaly. Současně byla zprovozněna poloveřejná část webu pro přihlášené zástupce brněnských kulturních a kreativních odvětví, zapojených do činnosti kulturního parlamentu, kde měli možnost diskutovat nad výstupy, připomínkovat je apod. Tato platforma, která nemá samostatnou právní subjektivitu, velmi účinně posloužila tvorbě kulturní strategie.

Inspirativní je také postup Oddělení kultury ve finských Helsinkách, které aktuálně přichází s novým strategickým modelem tzv. participační kultury. Tento model má za cíl posílit kulturního ducha komunit a současně zvýšit míru začleňování obyvatel do kulturního života. Také u nás již existuje řada metodik, popisujících vhodné řešení účastnictví, namátkou např. Manuál participace – Jak zapojit veřejnost do plánování města (2016) nebo Metodika participace aneb Jak zapojit občany do rozhodování (2016). Problematikou se také dlouhodobě zabývají organizace jako Culture matters a KVAS – Kulturní plánování ve městech a regionech.

Jedním ze zjištění mapování kulturních a kreativních odvětví v Olomouci bylo, že jejich zástupci mají silný zájem podílet se na řešení palčivých veřejných problémů včetně kulturní politiky města. Město by jim proto mělo dát šanci se v tomto ohledu projevit. Ať už takovou platformu budeme nazývat jakkoli. Nakonec, kdo jiný než zástupci kulturní praxe (pořadatelé kulturních akcí, ředitelé kulturních organizací, umělci etc.) mají být těmi, kdo budou kulturní koncepci naplňovat?

Mapování kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci je společným projektem Univerzity Palackého, statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje. Na mapování se podílí tým složený ze zástupců univerzity, města a kreativních odvětví.