Kreativní Olomouc očima lídrů politických stran: Miroslav Žbánek (ANO)

Bude se po komunálních volbách nové vedení olomoucké radnice věnovat více rozvoji kreativních odvětví? Jaký vliv má kulturní vyžití ve městě na kvalitu života a v čem se dá vylepšovat? Nejen na to jsme se zeptali lídrů politických subjektů kandidujících v blížících se komunálních volbách. 

4 otázky.
4 autentické odpovědi.
Dnes má slovo Miroslav Žbánek, lídr kandidátky ANO.

Jakou roli hraje podle Vás kulturní sektor a kreativní odvětví v souvislosti s kvalitou života ve městě?
V Olomouci, která má ve svém genetickém kódu převahu „humanitních polymerů“, hraje kulturní sektor zásadní roli. Příměr ke genetice je tady více než symbolický. Dvoušroubovice DNA se stala jakousi ikonou moderní vědecké doby, přičemž antiparalelní šroubovice mohou symbolizovat protichůdné směry historického dědictví a kreativního moderna. Mezi oběma těmito bázemi pak vznikají, stejně jako u DNA, můstky, které vědecky řečeno disponují celou řadou interakcí. Tím je podporována téměř nevyčerpatelná pestrost tvůrčí invence, energie a sil.

Formu úvodu mé odpovědi jsem zvolil jako mírnou satiru na často ne úplně srozumitelný výklad umění, který znám z uměleckých vernisáží a který mě, laika, od umění často spíše odrazuje. Tím směřuji k tomu, že na kvalitu života běžných občanů ve městě má vliv zejména aplikované umění, oproštěné od přehnané vědecké erudice, které zpříjemňuje člověku den, zlepšuje celkový pocit jeho spokojenosti, osobní pohody a harmonizuje sociální vztahy. Ať je to kreativní ztvárnění lavičky, lampy, mostu, počítačová hra, street art nebo další živé umění v ulicích a kulturních stáncích. Kulturní sektor byl vždy akcelerátorem společenských změn. Města a obce, kde je vedený bohatý kulturní a komunitní život, trpí podstatně méně projevy různých forem negativního chování, agrese nebo podněcování k nenávisti a strachu. Tématem, které si zaslouží pozornost nejen nás politiků, je i vztah kultury a národní, nebo chcete-li, regionální identity a místního patriotismu. To se přitom vůbec nemusí vylučovat s poznáním multikulturního světa, které má hlubokou institucionální tradici v naší univerzitě. Lidé poznávají a hodnotí svět nejsnáze skrze příběhy. Těch máme v bohaté historii Olomouce bezpočet, jen je chce dokázat poutavě převyprávět.  To vše souvisí podle mého s kvalitou života.

V čem vidíte největší potenciál rozvoje kulturního sektoru a kulturních a kreativních průmyslů v Olomouci
Pokud navážu na předchozí otázku ve vztahu ke kvalitě života, tak v zapojení lidí. Bez nadsázky si troufnu tvrdit, že pestrý kulturní život, do nějž se zapojí co největší počet občanů, je jakýmsi lékem veřejného zdraví. Sleduji v Olomouci trend růstu téměř ve všech kulturních sektorech i kreativním průmyslu. Právě rostoucí zapojení vytváří synergie mezi jednotlivými oblastmi, které se mohou doplňovat, prolínat a vytvářet nové směry a trendy. To je koneckonců známé z celé řady měst, kde se podpoře kultury systematicky začali věnovat. Právě systematická podpora nám tady podle mě v minulosti chyběla. Přetvořit kulturní hodnoty, na kterých stavíme, a tvůrčí potenciál, kterým disponujeme, do hospodářského růstu spojeného se zaměstnaností a již zmiňovaným sociálním blahobytem je asi tou největší výzvou.

Nejsem zase takovým odborníkem, abych dokázal posoudit, jak velký potenciál růstu ve městě má rozvoj například scénického nebo výtvarného umění. Jako politik vnímám spíše náklady, které na něj vynakládáme a výsledný produkt, který se mi líbí nebo ne. Velký prostor vidím v podpoře vzdělávání. Nejen v kulturním a uměleckém, ale i počítačových dovednostech, grafice, designu, marketingu a podobně. Stále se prohlubuje absence kvalitních SW vývojářů a programátorů v dynamicky rostoucím odvětví vývoje softwaru. Rezervy má Olomouc ve využívání kulturního dědictví. Řadu opatření v této oblasti jsme už zakomponovali do nového strategického plánu města, ať už v oblasti péče o památky, rozvoje architektury nebo cestovního ruchu. V návaznosti na růst návštěvnosti a nabídky nejen služeb, ale i produktů, mi chybí pestřejší nabídka regionálního designu, ať už módního nebo užitného. Pro turisty je to určitě daleko cennější suvenýr než globální výrobky afrického nebo asijského folklóru. 

No a na závěr to odlehčím konstatováním, že díky tomu, že máme pořád nějaké volby, tak se daří lidem v marketingu a reklamě. Negativně ale vnímám všude přítomný vizuální smog. Bohužel se cítím tak trochu názorově osamocený v boji s reklamními nosiči nevalného vzhledu, které narušují pohledy na architekturu i přírodní scenérie ve městě. Překvapujeme mě, že v jiných oblastech horliví zastánci ochrany veřejného prostranství tady nevyvíjení žádnou „okrašlovací“ iniciativu, kterou bych zaznamenal a rád i podporoval.

Jaké si myslíte, že budete mít v roli komunálního politika nástroje k tomu, abyste tento potenciál mohl/i rozvíjet.
Těch nástrojů je celá řada. Jako lídr kandidátky na post primátora vnímám význam této role právě v rovině propagace a osvěty přínosů celého kulturního a kreativního odvětví. Zároveň město musí být partnerem všem aktérům na této scéně. A to jednak prostřednictvím veřejných institucí, které působí v této sféře, a také díky veřejnému prostoru, za který zodpovídá.

V oblasti vzdělávání, kde jsme zřizovateli mateřských a základních škol, máme programově ošetřenu podporu zážitkových forem vzdělávání i zapojení škol do estetizace veřejného prostoru. Součástí politiky cestovního ruchu města je i propagace a publicita s důrazem právě na kulturu a památky. Máme zpracovaný plán péče o městskou památkovou rezervaci a budeme hledat kompromisy mezi rozvojem podnikání v gastronomii a cestovním ruchu a požadavky orgánů památkové péče. Chceme programově oživovat veřejný prostor živým uměním i instalacemi uměleckých děl. Osobně bych rád inicioval projekty uměleckého městského mobiliáře.

Chybí nám silná regionální značka, která dá Olomouci a její nabídce jednotící ráz. Preferuji například barokní město, kde můžeme odkazem na historickou minulost podněcovat tvorbu v celé řadě oborů. Když hovoříme o značce, zcela se v oblasti umělecké produkce pomíjí kdysi slavná dovednost našich zahradníků na Floře, kteří mistrovsky vytvářeli hodnotné a krásné květinové kompozice.

Zcela záměrně až na závěr hovořím o penězích. Záměrně proto, že slibovat výrazné posílení prostředků na podporu kultury před volbami je sice populární, ale zpravidla narazí na reálný povolební střet s možnostmi rozpočtu. Máme v plánu objektivně přehodnotit celou grantovou politiku města a více se zaměřit na přínosy podporovaných akcí. Nejen hospodářské, ale i sociální, vzdělávací nebo ty, které pozitivně ovlivňují kvalitu života. Upřednostňuji kvalitu před kvantitou akcí, přesah mezi obory a odvětvími, rozložení v čase, které zamezí překrývání a konkurenci více akcí ve stejném období nebo je naopak dokáže propojit. Sázím na podporu inovací, které dokážou oživit nabídku a reagují na poptávku a v konečném důsledku mohou být i inovací společenskou.

Na úplný závěr chci zmínit investice do zázemí celého sektoru. Mimo těch soukromých se nabízí hned několik veřejných projektů města, které mohou výrazně napomoct rozvoji KKP. Tím nejvýznamnějším by mohla být stavba nové multifunkční haly, která by nahradila zchátralý zimní stadion. Mimo pořádání významných sportovních utkání i provozování amatérského sportu, tímto získá Olomouc kulturně-společenskou arénu celorepublikového formátu. Na tento projekt se mi po rozsáhlé diskusi s premiérem Andrejem Babišem podařilo získat příslib státní podpory až 800 miliónů korun. Otevírá se tak cesta po volbách zahájit intenzivní práci nejen na objektu haly jako takové, ale i koncepci jejího využití. Na tom by se měla olomoucká kulturní scéna také výrazně podílet.

Kdo je vaším kandidátem na post radní/ho pro kulturu a jaké jsou její/jeho předpoklady?
Protože jsme při sestavování kandidátky hnutí ANO v Olomouci na oblast KKP kladli důraz, je její dvojkou doc. PhDr. Karel Konečný, CSc., který působí jako pedagog na katedře historie FF UPOL. Protože má blízko k historii Olomouce, kterou se dlouhá léta profesně zabývá, chceme uvést do života mimo jiné projekt rozsáhlé internetové encyklopedie města, obdobu například té, kterou dnes provozuje Brno.