Kreativní abeceda #16: Kultura a klima

“Nečekáme na efektivnější větrné turbíny nebo levnější solární panely. Co chybí, je vizionářské vedení.” stojí v deklaraci Culture Declares Emergency. 

V reakci na nečinnost a liknavost, se kterou dochází k zavádění opatření šetrnějších k životnímu prostředí, nyní i v České republice vznikají nejrůznější iniciativy, pracovní skupiny nebo dílčí aktivity v oblasti kultury a umění s cílem přispívat k řešení klimatické krize. Společně (nebo sami za sebe) prezentují své proenvironmentální postoje, deklarují, že významnou rolí kultury je i akcelerace a rozvíjení společenských změn a povinností aktérů v kultuře a umění se tím zabývat. Mnozí se rozhodli jednat na úrovni jednotlivých měst a tak vytvářejí tlak na městské zastupitele, aby vypracovali strategický plán do budoucích let. “Zespodu” vzlínají a sílí snahy o hodnotovou a kulturní transformaci naší společnosti. 

Nejdéle o změnu uvažování a proměnu nejen uměleckých organizací usiluje platforma Umění pro klima, která začátkem roku 2019 zveřejnila Manuál pro kulturní instituce v době klimatické změny a iniciovala Prohlášení pražských kulturních institucí k vyhlášení stavu klimatické nouze na území města Prahy, ke kterému svůj podpis připojilo na 80 signatářů. Platforma Umění pro klima podněcuje i umělecké intervence (např. akce „STOP UHLÍ“ ve Chvaleticích nebo spolupráce s galerií Art Wall na Letné). S obdobnou výzvou svým městským zastupitelům nedlouho nato přišla také příspěvková organizace Centrum experimentálního divadla v Brně, pod kterou se dosud podepsalo na 50 klíčových kulturních aktérů města Brna. 

A prozatímní výsledek? Rada hl. města Prahy na Prohlášení reflektovala a potvrdila, že ochrana klimatu bude její politickou prioritou (viz článek na Praha.eu z června 2019). V Brně chtějí koaliční Piráti například iniciovat vznik pracovní skupiny zástupců města a firem, které řeší městskou logistiku, přičemž cílem by mělo být memorandum o spolupráci (viz článek na Ekolist.cz z dubna 2019).

K podpoře Stávky za klima (20. září) a navazujícího Týdne pro klima (20. – 27. září 2019) se připojili například Institut umění – Divadelní ústav, Národní divadlo v Praze, Muzeum umění Olomouc, Kreativní Evropa, Katedra divadelních studií Filozofické fakulty MU, Katedra produkce DAMU či Národní filmový archiv.

Kulturní instituce a organizace, jako spotřebitelé a odběratelé, hledají cesty, jak jít příkladem v šetrnějším chování v rámci provozu. Provádí vnitřní ekologický audit a upravují pravidla svého fungování, ať už jde o Národní Filmový archiv, Pražské Quadriennale (PQ), Studio Alta, humpoleckou 8mičku nebo další. Vedle toho se některé kulturní organizace snaží kreativně artikulovat témata ekologie a klimatické změny skrze svůj program. Například HaDivadlo (které je městskou příspěvkovou organizací) na podzim 2019 vstupuje do 45. sezony a pod heslem “Budoucnost je teď!” se hodlá věnovat tématu: Zdroje. 

“Nejekologičtější by samozřejmě bylo žádné umění nedělat a nezatěžovat jím už tak labilní ekostystémy. Jako zástupkyně a zástupci uměleckého světa si ale těžko přiznáváme vlastní nadbytečnost a stále se pokoušíme obhajovat roli umění jako aktivizačního činitele, který právě v nelehkých dobách nabývá na důležitosti.“ zní slova Barbory Ciprové, kurátorky letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého. Výstava finalistů v Moravské galerii je v reakci na současnou klimatickou situaci celá napájena ze solární elektrárny jako upomínka na energetickou náročnost a uhlíkovou stopu uměleckého provozu. (více viz www).

V polovině října připravuje Kreativní Olomouc neformální setkání zástupců olomouckých kulturních organizací, na které bude příležitost sdílet zkušenosti a nápady, jak mohou kulturní organizace přispět k řešení současného stavu, jak se mohou propojit a společně postupovat. Z tohoto setkání vám jistě přineseme zprávy. 

Příklady aktivit kulturních organizací, které se rozhodly postavit klimatické krizi čelem:

• provádí interní audit a promýšlí opatření šetrného provozu, ať už se jedná o nakládání s odpady, omezení nadprodukce tiskovin a merchandisingu, sdílenou ekonomiku, prověření dodavatelů či upřednostňování ekologických technologií a produktů nebo např. vegetariánské (případně veganské) stravy, 
• inspirují se a sdílí své zkušenosti s ekologizací provozu, vítají jednoduchá, proveditelná a finančně dostupná eko-opatření, navazují spolupráci s partnery s ohledem na etiku jejich ekologické zátěže vznikající jejich činností,
• připojují se k prohlášením, čímž zviditelňují svůj postoj k planetární krizi a jejím, důsledkům, vytváří společné kampaně, nebo např. příspěvkové organizace společně komunikují požadavky ke svým zřizovatelům, 
• projevují veřejně postoj v rámci akcí globálních hnutí (Extention Rebellion, Fridays for Future etc.), 
• aktivně působí svou činností na publikum skrze svůj program: šíří osvětu, zprostředkovávají informace o ekologické krizi a klimatických změnách, poskytují prostor pro setkávání a diskuze, 
• využívají kreativní potenciál artikulovat vážná témata skrze umění.