Nová ekonomika vytváří obory, které těží z kreativity

Kreativní průmysl povyšuje běžné podnikání na umění. Potřebuje „art management“. Třeba Lego nabídlo unikátní stavebnice světových staveb. Tradiční řemesla pronikají do módy a designu. Toto ovlivňování oborů potřebuje nové myšlení, marketing a obchodní podporu. Jak na to?

Rasmus Tscherning žije v Dánsku, v jeho jménu postřehnete rodokmen českých předků. Do Česka nyní jezdí stále častěji jako školitel, učí spojovat kreativitu s podnikatelskými příležitostmi. Pomáhá rozvíjet tzv. kreativní průmysly. Zkušenosti získává jako člen dánské rady Kulturního institutu a zároveň je předsedou Evropské komise pro kreativní průmysly. Rád poukazuje na užitečné prolínání oborů navzájem na příkladech, které zaznamenaly byznysový úspěch. Příkladem je Lego Architecture. Lego je známé jako jeden z největších výrobců hraček na světě a je to kreativní firma. Ovšem nová řada Lego Architecture je novinka, která se na trhu objevila teprve před třemi čtyřmi roky. Novou populární stavebnici Opery v Sydney zkonstruoval dánský architekt. Tento nápad dělat světově proslulé stavby nepřišel ze společnosti Lego. Napadl mladého amerického architekta, který viděl příležitost tvořit sběratelské rarity.

Společnost Lego jeho nápad nejdříve odmítla, ale on si jako správný podnikatel řekl, že začne takové stavebnice vyrábět sám. Lego si jen nechalo jeho vizitku, ovšem zanedlouho si všimlo, že se mladík stává čím dál bohatší, a koncept koupilo zpátky. Nyní je to jedna z jejich nejúspěšnějších byznysových řad. „Tím příběhem o Legu chci říci, že bychom měli přestat přemýšlet o tom, co bychom měli udělat pro kulturní a kreativní průmysly, ale naopak, co mohou kulturní a kreativní průmysly udělat pro společnost, kulturu, zdravotnictví a jiné obory ve společnosti,“ říká Rasmus Tscherning.

Zástupci kreativních průmyslů, kteří vytvořili kreativní alianci, napsali v Dánsku příručku Tvořit, inovovat, růst. Dali několik doporučení, která mohou převzít ti, kteří vytvářejí příležitosti pro rozvoj kreativního průmyslu.

Doporučení jsou dělena do tří okruhů:

1. „přelívání se“ – jde o to, přesvědčit ostatní odvětví, aby byla inovativnější.
2. nutná obchodní podpora v systémech, protože všechny kreativní průmysly mají v modelu obchodní růst a přístup k financím. Nezbytná je internacionalizace a ochrana duševního vlastnictví.
3. statistika – mapování, analýza trhu. Jde i o to, kolik subjektů za kreativní průmysly lobbuje. Je samozřejmostí, že automobilový průmysl má v ČR i ve světě silnou lobby, kreativním průmyslům se zdaleka takové podpory nedostává.

Proto Rasmus Tscherning vytvořil v Dánsku například Pohár kreativních průmyslů. Posledního setkání se zúčastnilo 700 lidí a z toho 200 investorů. Vše přitom začalo jako dánská iniciativa s touhou pomoci kreativním průmyslům, aby se uměly více zaměřit na obchod a byznys. A zároveň měly lepší přístup k financím. Důležitou roli hrála osvěta u investorů a politiků. Program je v současné době v 50 zemích. Například člen Saúdská Arábie má překvapivě v programu hodně podnikatelek, zapojila se Malajsie, Brazílie…

MÓDNÍ PRŮMYSL V DÁNSKU A PRODUCENTI KOŽEŠIN

„Jedním z největších exportních a obchodních artiklů v Dánsku jsou například kožešiny pro módní průmysl. Někdo namítne, že producenti kožešin jsou přece součástí zemědělství a nemají být považováni za součást kreativních průmyslů. Jenže módní průmysl vytváří poptávku po kožešinách,“ vysvětluje Rasmus Tscherning.

Totéž lze říci o sportu, který sám o sobě nelze považovat za kreativní průmysl, ale točí se kolem něj videohry, móda a ty už do kreativních průmyslů patří. Co země, to jiný přístup ke klasifikaci kreativních průmyslů. Příkladem jsou restaurace, kdy ty slavné vytvářejí atmosféru měst a zemí. A lidé tam chodí pro kulturní zážitky a vyžití. Tomuto aspektu kreativních průmyslů se říká „přelívání se“, což je častý aspekt inovačních průmyslů.

Těmito novými způsoby se v Dánsku snaží překračovat hranice oboru. Dělali například také kreativní výzvy například pro výrobce mléka. Chtěli vědět, jaká je budoucnost stravování. Rozvoji kreativních průmyslů brání to, když vázne spolupráce mezi jednotlivými kreativními odvětvími. Proto je třeba v jednotlivých zemích zjistit, jaká odvětví se mohou do takové „hry“ vůbec zapojit. K mapování kreativních průmyslů proto před pěti lety přistoupilo i Česko a mapování prováděl Institut umění při Divadelním ústavu, což je příspěvková organizace ministerstva kultury. (O metodice mapování jsme již psali v MŘ 2/2015. Popsali jsme praxi z Brna a Plzně.)

KREATIVNÍ PRŮMYSLY DÁLE POSILUJÍ I V ČESKU

Kreativní průmysly mohou ovlivnit další odvětví. Je ale nejprve nutné zjistit, co se děje v jednotlivých odvětvích. Proto byl spuštěn projekt Mapování kreativních průmyslů. Na webu www.kreativnicesko.cz nebo www.kreativniprumysly.cz je možné dohledat silné a slabé stránky na celostátní i regionální úrovni například v Brně, Ostravě, Olomouci, Zlíně. Nová je spolupráce s městem Uherské Hradiště. Například je možné si také spočítat dopad kulturní akce na okolí pomocí speciálně vyvinuté kalkulačky. Spustila se v roce 2002 a využilo ji 320 organizací (kalkul.cz).

UHERSKÉ HRADIŠTĚ A ŘEMESLA

Vloni se mapovala také řemesla v Uherském Hradišti. Prováděly jej Zdeňka Kujová a Helena Štěpánová přes rok. Důvodem je, že Uherské Hradiště má záměr se stát kreativním městem UNESCO, a to v řemeslech. Zástupci města podali přihlášku, odezva z UNESCO bylo doporučení, aby si udělali „mapu“ a nastavili strategii. „Součástí byla i návrhová část, co by bylo dobré dělat v regionu Uherského Hradiště. Vznikla databáze řemesel. Do kvantitativního měření byly zařazeny obory jako sklářství, pletařství, košíkářství, obuvnictví, krajkářství. Překvapením bylo například perníkářství. Opravdu je to v určitých regionech tradiční práce. Následovalo šperkařství, výroba klobouků a výroba hudebních nástrojů. „Řemeslníci jsou ohrožený druh, protože je jich velmi málo,“ shrnuje Helena Štěpánová, manažerka kreativních průmyslů. Nejvíce řemeslníků je ve Zlínské kraji, následuje Jihomoravský a Jihočeský kraj a Pardubický. V řemeslech je zastoupeno 479 subjektů a pracuje v nich asi 1000 osob. Procentuálně největší počet je těch, kteří pracují se dřevem, následuje textilní výroba a keramika.

Zdeňka Kujová komentuje, jak vypadá pomyslné řemeslnické desatero. „Nejdůležitějším aspektem je láska k řemeslu. Bez toho by se řemeslníci vůbec v současnosti nevyskytovali,“ říká. Problémem je nedostatek financí a malé odměny. „Dochází k tomu, že řemeslníci často mění svoji profesi a řemeslo dělají jen ve svém volném čase jako hobby. Takže třeba i perníky dodává šikovná perníkářka, která pracuje raději jako účetní ve škole. A perníky dělá ve svém volném čase,“ vysvětluje Kujová a pokračuje: „Dalším aspektem práce řemeslníka je, že mu často bezplatně pomáhá celá rodina. Práce se buď opakuje, jindy je nárazová, ale řemeslníci nemají peníze na to, aby lidem platili mzdy. Řemeslník zahrnuje mnoho funkcí v jednom. Nemůže si platit specializované profese, které mu pomáhají v podnikání. Je to řemeslník, obchodník, manažer, marketér, prodavač. Občas si vyrábí i určité nástroje, které potřebuje k výrobě.“ Řemeslníci pracují většinou doma, dílny mají v garáži nebo někde u domu. Často vyrábí něco i doma v obýváku.

KONTINUITA V PŘEDÁVÁNÍ ŘEMESLA

„Pro všechny je důležité vzdělávání a předávání toho, jak se řemeslo správně dělá. Předávání zkušeností probíhá osobně a většinou od starších k mladším. Techniky lze občas dostudovávat z muzeálních zdrojů,“ říká Zdeňka Kujová. A Helena Štěpánová glosuje nástupnictví u řemeslníků. „Oslavuj, pokud máš následovníka.“ Ti, kdo znají tradiční postupy, jsou většinou ve vysokém věku. Chybí ti, co se učí, tedy hlavně mladí. Zpřetrhaly se nebo chybí osobní vazby na staré řemeslníky, kteří se nebojí pracovat rukama. Problém začíná už ve vzdělávacím systému. Lidé také nevidí příležitosti v tom, jak se řemeslem do budoucna živit. V poslední době vypomáhají sociální sítě, kdy se některé tradiční postupy dají najít skrze různé fotografie a videa. Samozřejmě obyčejná žena někde na vesnici nemá finance na to, aby světu předvedla portfolio svých výrobků způsobem, jak jej připraví marketingové oddělení silné značky. Oblíbené na sociálních sítích jsou proto dokumentace výrobních postupů skrze fotografie nebo videa.

Problematické je podle manažerů kreativních průmyslů také materiálové zásobování, které je pro většinu řemeslníků klíčové. Často si jej zajišťují sami včetně distribuce výrobků. „Máme konkrétní příklad – paní, co dělá panenky z kukuřičného šustí – rok co rok objíždí vesnici pole od pole a poptává správný kukuřičný materiál. Když přijedou kombajny dříve, má smůlu. Je to jeden příklad za všechny, ale pro řemeslníky jsou často klíčové lokality, bez kterých se nemohou obejít.“ Málo profesionální je i marketingová a exportní podpora řemesel. Jarmarky jsou romantické, ale jsou zaštítěny jen regionálními značkami a absolutně chybí distribuce výrobků do kamenných obchodů. Naštěstí se mírně zdvihá trend nákupu lokálních výrobků. Konzumenta začíná zajímat, odkud jsou výrobky – nicméně pro Čechy je stále rozhodující cena.

CHYBÍ SPOJENÍ ŘEMESLA A DESIGNU

„Řemeslníky trápí export, protože na to nemají dlouhodobě síly,“ říká Helena Štěpánová. „Poptávky přicházejí nárazově, pokud by se objem navýšil, tak zástupci řemeslníků stejně nejsou schopni naplnit poptávku. Je těžké řemeslníky dohledat v databázích. Pomáhá jim regionální obchodování.“

Zdeňka Kujová uvádí příklad, jak lze sladit tradiční řemeslo a moderní design. Umělec Matěj Rabada se inspiroval modrotiskem a převádí jej do současného designu. Je to přesně to, co v Česku nejvíce chybí – propojení tradičního řemesla a designu. Najdete jeho modrotiskové obrazy či jeho modrotiskové tapety, které zdobí třeba obřadní síň.

Například Uherské Hradiště by rádo na tradici řemesel vystavělo novou značku „creative city“. Nebo magistrát, odbor strategického rozvoje v Ostravě, podpořil také řemeslný inkubátor, protože Ostrava je průmyslovým městem. Disponuje mnoha technicky vzdělanými lidmi.

BRNO, OLOMOUC, ZLÍN, PLZEŇ

To jsou příklady měst, která byla vybrána na mapování kreativních průmyslů. „Je smysluplné a žádoucí mít konkrétní vizi a návaznost na inkubátor či kreativní centrum,“ zdůrazňuje Eva Žáková z Institutu umění, který provádí mapování kreativních odvětví. Co se zjišťuje? Data, zaměstnanost, obrat firem, slabé a silné stránky ekonomiky lokality a potřeby obyvatel. „Můžeme získat informace, jak jsou ta odvětví navázána na vzdělávání a výzkum a trh práce, zda je v místě dostatek pracovních sil pro dané odvětví.“

Například v Olomouci pracuje na mapování univerzita. Prověřují se subjekty veřejné, soukromé, ale i podnikatelé. Iniciativu Kreativní Zlín zastupuje Richard Vodička. Vytvořili už také devítidílný film s příklady dobré praxe z devíti zemí, které navštívili mladí doktorandi z univerzity. Nadšenci se scházeli jeden rok a později se přetavili v nový celek Zlínský kreativní klastr. Přizvali další kreativce a už spolupracují se zástupci akademické sféry, samosprávou a firmami z oblasti designu. „Pochopili jsme, že setkávání je dobrá věc, i propojování. Ale my potřebujeme ještě něco konkrétnějšího. To je Centrum kreativních průmyslů, které vzniká v provizorní verzi, v jedné z budov univerzity na ploše 500 metrů čtverečních. Mělo by poskytnout prostor start-upům na poli designu a vizuálních umění. Brzy na brownfieldu vyroste další čtyřpodlažní stavba, kterou navrhuje pražská pobočka architektky Evy Jiřičné.

Na revitalizaci kreativního centra Káznice se pracuje i v dalším městě, a to v Brně. Advokacie kreativních průmyslů začíná nést plody. Tereza Chrástová z magistrátu Brno uvádí, že cílem je udržovat talenty v Brně. Dále podpořit zaměstnanost a zrekonstruovat zajímavou stavbu Káznice a pomoci tak sociálně vyloučené lokalitě. Kreativní centrum zapadne do širšího inovačního ekosystému, protože v Brně je šest státních univerzit.

Jsou tam i vědecko-výzkumná centra a technologické firmy. Toto kreativní podhoubí je důležité, protože všichni z něj čerpají. V Brně také vznikl Brněnský kulturní parlament. Pracuje se na webové platformě s virtuálními novinami. Kreativci se budou potkávat osobně, ale k dispozici budou mít i poloveřejný prostor k diskusi. Parlament bude mít 11 advokačních skupin podle typů kreativních průmyslů.

PLZEŇ ZATÍM ZAOSTÁVÁ ZA BRNEM

I v dalším městě, Plzni, ještě dřímá skrytý potenciál. Ve srovnání čísel, třeba s Brnem, mají co dohánět. Na počet obyvatel a těch, kteří se uplatňují v kreativních profesích, dosahuje Plzeň pětinásobně nižšího skóre. Při mapování kulturních odvětví se v Plzni zjistilo, že tam chybí prostory pro propojování a objekt, kde by lidé prezentovali výrobky. Vznikla také nová komunitní zahrada, coworkingová centra. Z hlediska financování zafungovala mezinárodní spolupráce. Pronajímají se haly, ateliéry atd. V Plzni se vyprofilovala důležitá role „brokera“, nezávislého finančního konzultanta investorů a občanů. Co se v Plzni ještě nedaří? Přestože je v Plzni 170 000 lidí, pořád se nepodařilo je nalákat na práci ve sdílených kancelářích. Důležité jsou akce pro místní komunitu. Prvenství v Česku má Maker Space – otevřená dílna – kovodřevodílna. Dílna byla vybavená z různých zdrojů. Lidé sem přesunuli stroje, které nemohli využívat doma.

Všem městům jde o to, udržet své talenty. Například i Olomouc chce nabídnout Kreativní inkubátor.

Tamní iniciativy kolem kreativních průmyslů vzešly z univerzitního prostředí, protože jde o univerzitní město, kde studuje 23 tisíc studentů. Vše, co se na zde stane, nějak souvisí s městem a naopak. Úzká spolupráce tak byla navázána s magistrátem města Olomouce, konkrétně s odborem koncepce a rozvoje. Tato vazba na ekonomickou sféru je klíčová, možná přínosnější než spolupráce s odborem kultury. Důvodem jsou finance.

Olomouc chce také inovovat studijní obory. Podali proto projekt, který se touto otázkou zabývá. Zaštítí jej MPSV, v Olomouci dojde na kompletní mapování, které zahrne 15 odvětví včetně informačních technologií. Kreativních průmyslů si začíná konečně všímat i ministerstvo kultury a ministerstvo průmyslu a obchodu.

Zdeněk Novák, tajemník ministerstva kultury, uvedl, že ministerstvo kultury jíž v roce 2008 schválilo novou kulturní politiku. Ta měla posílit právě transfer mezinárodních zkušeností. V dalších volebních obdobích se tento záměr naštěstí podařilo udržet. Novinkou je, že na konci minulého roku byla navázána spolupráce s MPO v programu Inovace, podnikání, konkurenceschopnost. Existuje seznam oborů, které se budou podporovat. Více se dozvíte na www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppik/, v oddílu Výzvy OP PIK 2015.

Co doporučují manažeři kulturních a kreativních průmyslů?

– Podpořit lektory vzdělávání pro budoucí řemeslníky

– Konzultanty pro stávající řemeslníky (kteří v ekonomice nejsou). Nositelé tradic, kteří jsou většinou v kategorii 50+, by potřebovali i někoho, kdo by řemeslníkům pomáhal s finančním řízením.

– Vytvořit aktuální databáze řemeslníků, protože jsou rozeseti do spousty dalších uměleckých odvětví. Mapování řemesel je třeba ověřit lokálně.

Dánové podporují export svého filmového průmyslu

Mezi lukrativní obory patří i film a video. V Dánsku podpořili v rámci kreativních průmyslů například videohru Limbo. Důvod, proč ji ministerstvo kultury podpořilo, byla umělecká hodnota díla. Je o chlapci, který se snaží zachránit svou sestru v temném lese. Hra se i dobře exportuje do zahraničí.

Řada Lego Architecture patří v poslední době k nejúspěšnějším artiklům společnosti Lego. Dětská stavebnice byla díky kreativitě povýšena na sběratelskou a uměleckou vášeň, za kterou nadšení stavitelé rádi platí.

Kreativní Evropa představila výsledky podpory českých projektů v 2015

Zástupci české kanceláře programu EU Kreativní Evropa v lednu prezentovali výsledky projektů. Program Kreativní Evropa MEDIA podpořil v roce 2015 celkem 102 projektů/aktivit žadatelů z Česka částkou 2 411 845 eur. Program Kreativní Evropa Kultura podpořil v roce 2015 celkem 11 projektů s českou účastí částkou 6 440 577,35 eura.

Pokračování programu je určeno na podporu kinematografie a kulturních a kreativních odvětví na období 2014-2020. Celkový rozpočet programu Kreativní Evropa na období 2014-2020 je 1,462 mld. eur. Na dílčí program MEDIA připadá 56 % (818 720 tis. eur), na dílčí program Kultura 31 % (453 220 tis. eur) a na mezioborovou část 13 % (190 060 tis. eur).

http://modernirizeni.ihned.cz/c1-65175360-nova-ekonomika-vytvari-obory-ktere-tezi-z-kreativity